Viktůrek
24.March 2016
Dostalo se mně daru, potřetí otěhotnět, a tak jsem mimo jiné myslela během těhotenství na to, jak asi bude probíhat můj 3. porod a jak bych jeho průběh mohla pozitivně ovlivnit. Hodně jsem se vracela v myšlenkách ke svým dvěma předchozím porodům, které proběhly oba spontánně a bez větších komplikací a vzešly z nich díky Bohu zdraví synové. Věřila jsem, že po třetí to bude podobné, ale zároveň se ve mně mísily obavy, abychom já i mé dítě měly opět to štěstí i na potřetí. Také jsem si více připouštěla strach z bolesti, kterou jsem měla v podvědomí z předchozích porodů. Četla jsem literaturu na téma přirozený porod, poslouchala různé porodní příběhy, četla na internetu, co, která porodnice uvádí na svých stránkách. V jistém směru by se mi líbilo porodit v domácím prostředí, ale intuitivně jsem od toho upustila, necítila bych se dost bezpečně, v případě nějaké komplikace. Dospěla jsem k rozhodnutí opět rodit v Podolské porodnici, kde jsem již porodila své 2 syny a vzpomínky mám na tyto mé porody dobré.
Měla jsem však stále obavu z představy, že tak intimní a velkou událost musím prožít s někým, koho uvidím poprvé, byť to bude profesionálka ve svém oboru. Měla jsem silnou potřebu si předem projít se „svou“ porodní asistentkou své představy a obavy ohledně porodu, promluvit si o všem, abych se pak mohla soustředit jen na své tělo, prodýchávat stahy, jak mně tělo bude říkat, nemít zábranu z toho, že sestřičku neznám a že mi nebude zasahovat do průběhu porodu, říkat mi, jak se mám polohovat a dýchat, nebudu-li o to stát. Moc jsem si přála plný bonding s děťátkem, tělo na tělo, neodnášení dítěte při přechodu na šestinedělí, nenastřihnutí hráze, zkrátka aby byl dodržen můj jednoduchý porodní plán, bude – li to možné.
Z předchozích porodů jsem věděla, že moje psychika a bolestivost při otevírání úzce souvisely, proto jsem to tolik řešila, věděla jsem, že je pro mě nesmírné důležité být uvolněná a klidná, abych porod co nejlépe zvládla. To vše jsem věděla z mých vlastních zkušeností. Proto jsem nechtěla všechno nechat náhodě.
Můj muž, jako asi většina mužů, toto považoval za detaily a moc mi nerozuměl a já cítila, že mi přijde přirozenější mít u samotného porodu ženskou oporu. Muž to respektoval a cítil to podobně. Začala jsem tedy hledat PA v Podolí, ovšem vytížená porodnice má svůj přesný řád, který tuto možnost domluvit si předem asistentku neskýtá. Věděla jsem o dulách, průvodkyních při porodu. Začala jsem tedy pátrat, ale né každá má dostatek zkušeností s porody v porodnicích, v názorech na porod se také liší, tak jsem se nedomluvila hned na poprvé. Nakonec jsem měla to štěstí a tzv. za 5 minut 12 jsem dostala kontakt na Moniku Morsteinovou. Monika mě ochotně přijala, a protože jsem cítila velké porozumění, bohaté zkušenosti v dané oblasti a bylo mně v její přítomnosti dobře, požádala jsem ji, zda by mě doprovázela. Monika k mé radosti souhlasila a já se začala na porod už jen těšit.
V den termínu porodu jsem si večer šla brzy lehnout, abych se prospala co nejdéle, kdyby něco. Probudily mě stahy, šla jsem si udělat maliníkový čaj a zkontrolovat tašku do porodnice a nějak jsem tušila, že nejde o poslíčky. Chtěla jsem přijet do porodnice co nejpozději a v klidu se prodýchávat doma co nejdéle. Když byly stahy nějakou dobu po 5 minutách, zavolala jsem Monice, chvíli jsme si povídaly i během kontrakcí, Monika mi řekla, jak to vnímá ona, trochu mě zklidnila. Tak jsem ještě asi hodinu prodýchávala doma a pak jsem cítila, že už bychom měli vyrazit. Muž byl se mnou už nějakou dobu vzhůru, šli jsme tedy vzbudit staršího syna (13), aby si přilehl k mladšímu bráškovi (2) a oznámili mu, že jedeme do porodnice. Přemístil se a zase klidně usnul.
Po cestě tichou nocí, která trvala asi 30 minut jsem měla 6 kontrakcí, které jsem prodýchávala na zadním sedadle našeho vozu. Těsně před Podolím jsme volali Monice, aby vyrazila. Před příjmem jsme se rozloučili s mužem. Po půl hodině na příjmovém monitoru jsem mohla odejít na sál, cestou už na chodbě čekala Monika naladěná na mojí vlnu a já měla radost, že je tam se mnou spřízněná duše. Na sále (útulném porodním pokoji) mi Monika řekla, že už jsem otevřená na 10, což mě udělalo velkou radost, neboť to vlastně ani tak nebolelo a sama jsem si určovala jak kontrakce prodýchat, Monika to vše cítila a uklidňovala mě vždy ve chvíli, kdy jsem to potřebovala nebo viděla v mých očích nějakou obavu. PA, která přišla asistovat k mému porodu se nám představila a Monika s ní probrala můj porodní plán, ale to už jsem moc nevnímala, soustředila jsem se na příchod dalších kontrakcí.
Při každé další kontrakci mi Monika dodávala sebedůvěru a uklidňovala mě. Když už bylo nutkání na tlačení větší, ale stále dost tlačit nešlo, domluvily jsme se s PA na protržení vaku blan. Když vytekla plodová voda, kontrakce nabrala na intenzitě. Dvě silná zatlačení a pak přišly poslední 2 kontrakce, kdy jsem začala panikařit a držela Moniku za ruku a ta mě vysvětlovala co se děje, jak mám dýchat a tlačit a pak ze mě vyplul Viktor, můj synáček. Monika a sestřička ho zachytily, Monika mě ho hned podala na hruď a byl to zázrak. Sestřička nás přikryla, aby byl v teple i zezadu a za chvíli našel prso a začal sát. Vůbec neplakal, vše bylo v klidu, pak vyšla placenta. Poprosila jsme sestřičku, ať mi ho zváží a změří, dala mu kapičky, jenom trochu zaplakal a zase byl u mě. Paní doktorka přišla až po porodu, zašít mě malé natržení. Celou dobu jsem Viktůrka držela u sebe. Ještě jsme si pak s Monikou a Viktůrkem nějakou dobu povídaly, mezitím volali tatínkovi a rodině, Monika mě nakrmila, zatím co já držela svoje děťátko.
To vše se mi stalo v krásném prostředí ÚPMD za podpory profesionální Duly Moniky M., která mi byla velikou oporou před porodem a během něj a díky ní mě kontrakce skoro nebolely.
Díky Moniko a ÚPMD.
Celý porod byl krásný zážitek a díky Bohu za něj.
Klára S.
Zpět na příběhy
Vzpomínky, které se nezapomínají...
Doprovod k porodu i celé provázení těhotenstvím přináší s sebou řadu situací. V širokém spektru nekonečných možností života. Myslím, že některé příběhy stojí za to napsat. Se svolením zúčastněných jsou tu i pro vás...Některé použité fotografie jsou ilustrační.